Drobečková navigace

Úvod > Spolky - firmy > Ornitologický klub Vysočina

ORNITOLOGICKÝ KLUB VYSOČINA

Místní sdružení členů a příznivců České společnosti ornitologické zabývajících se ochranou,propagací a uchováním přírody v mikroregionu Habry

Poslední ráj

Článek byl napsán jako připomenutí 10 let od vyhlášení přírodní rezervace Havranka

I přírodní rezervace mohou mít svojí zajímavou historii

Kout zapomenuté krajiny nacházející se východně od obce Jiříkov. Na první pohled jiný svět, jako by se zde zastavil čas. Rozlehlé plochy více či méně podmočených luk, rákosiny, mokřady, ale i suchá a výhřevná místa.

Zajímavá krajina sama pro sebe, místo kde i stromy dožívají svůj život v stoje. Zvlášť silně tak působí v místech, kde přímo sousedí  a ukončuje úplně jiné prostředí intenzivně obhospodařovaných ploch polí. ( Např. od obce Vepříkov.)

10 let od vyhlášení přírodní rezervace Havranka

Aby se však toto místo jenž dostalo kdysi jméno Havranka mohlo stát rezervací, muselo projít poměrně bohatou minulostí a mnohokráte mělo na mále. Využití mohlo vždy směřovat úplně jiným směrem, který neměl nic společného s dnešním posláním.

Podíváme-li se trochu do historie zjistíme, že se většina dnes chráněných ploch  nachází v místech bývalého rybníka,a to ne ledajakého. ( Daleko rozlehlejšího než v současné době zdejšího největšího Jiříkovského.) Byla to veliká změna, která proměnila zdejší krajinu na rybniční dno. Časem však rybník zaniknul. V úvahu připadá protržení hráze, ale i tehdy velice časté rušení rybníkářství a přeměna ploch na zemědělskou půdu. Na uvolněný původní prostor se tedy mohly opět z okolí rozšířit rostliny i živočišná část přírody. Včetně té dnes již vzácné.

Na existenci rybníka dodnes upozorňuje zbytek mohutné hráze.(Dnes se tu říká U Staré hráze.) Před rybníkem zde byl pravděpodobně mokřad. Nejenom, že se na takovýchto již v dávných dobách nepotřebných místech rybníky přednostně budovaly, ale dodnes je zde mnoho pramenišť a podmočených míst i mimo vodní toky. Rybník již nebyl obnoven a tak se zdejší plocha mohla začít i zemědělsky využívat. Byly provedeny  šetrné meliorace. (Ty nešetrné naštěstí technický pokrok ještě neumožňoval.) Hospodařilo se lehkou mechanizací, louky se vysíkaly i ručně. Mírné snížení spodní vody tehdy stačilo. Zemědělská činnost měla blahodárný vliv na zdejší přírodní společenstva. Nedovolila, aby lokalita zarostla buření a vytvořila zde rozmanité prostředí rozdělené mezemi  a odvodňovacími rýhami. V ploše pravděpodobně zůstaly i některé silnější tehdy ještě nezvládnutelné mokřady. Tuto dobu dodnes dokládají viditelné povrchové odvodňovací rýhy a při hloubení jezírek pro obojživelníky byla odkryta stará meliorační zařízení z ručně dělaného potrubí. Na konec tohoto zemědělského využívání jsou již i pamětníci.

Čas však plynul a se zvyšujícími se nároky na zemědělství zájem o tyto pozemky ustal. Nemělo to ale být bohužel na vždy. Po postupném zkulturnění okolní krajiny mělo nakonec dojít i na toto již poslední větší místo, které doposud odolávalo. Podle informací od dnes již bývalých zaměstnanců meliorační firmy této zkáze naštěstí zabránila příliš vysoká hladina Jiříkovského rybníka. Nějaký čas se snad i uvažovalo o jejím trvalém snížení, aby bylo kam vodu z Havranky svést. Havranka tedy unikla, ale takové štěstí již neměla dále navazující krajina proti proudu Jiříkovského potoka (od středního toku Sázavka) až po Jilemský rybník. Ohrožené druhy, ale i meandrující potok plný ryb a atraktivní místa využívaná k myslivosti až do 80 let minulého století,  jsou dnes minulostí. (Tato lokalita je dnes známá pod názvem Nová louka.) Vrátíme-li se zpět k Havrance tak v 80 letech byla naštěstí udělána  tečka i nad úvahami přeměnit zdejší pozemky na několik chovných rybníků nebo celou plochu zalesnit.

A tak zatím co všude okolo příroda mizela valem před očima, rozsáhlé dno bývalého rybníka usnulo na dlouhá desetiletí a pouze díky shodě šťastných náhod nám tak mohlo přenést až do dnešních dnů ukázky krajiny, která se vyvíjí bez zásahů člověka a na rozmanitost života ještě bohatší zemědělskou krajinu první republiky. Ovšem k tomu , aby se před obyčejným názvem Havranka objevila tolik potřebná zkratka dvou slov PR – tedy přírodní rezervace, musela přijít ještě jedna v dlouhém pořadí poslední šťastná náhoda. A ta přišla v podobě povinnosti vlastníků platit z půdy daně. Zatím co všechny okolní pozemky přináší užitek, platit daně z tolika hektarů půdy, která nevydělává, je nemyslitelné. Řešení se nakonec našlo ve vyhlášení rezervace, z které se daně neplatí. Přírodní kritéria lokalita bohatě splňovala, a tak již nic nebránilo tomu, aby dne 13.11.1998, tehdy ještě okresní úřad v Havl.Brodě,mohl tento úctyhodný 42 hektarový prostor zdejší krajiny, zvětšený navíc o 50 metrové ochranné pásmo, konečně vyhlásit přírodní rezervací.

Přiložené fotografie pochází z dotčené lokality. 1) Pozorování bramborníčků hnědých v rezervaci        

Pozorování vodoušů šedých a kropenatých z jiného místa rezervace

Ještě mnohé by se dalo napsat, proto se určitě k tomuto tématu někdy vrátíme. Zajímavé by bylo dopátrat, kde se tu vzal onen záhadný a svými rozměry ohromný rybník, který se kdysi mnohým čtenářům rozprostíral za humny, jak se jmenoval a kdo ho dal postavit?

Pozorování vodoušů šedých a kropenatých z jiného místa rezervace

Vítání ptačího zpěvu a Na kole od rybníka k rybníku

Vítání ptačího zpěvu a Na kole od rybníka k rybníku

 

Toto celorepublikové otvírání přírody proběhlo opět i na Habersku. V obci Jiříkov se sešli již tradičně nejenom zájemci o ornitologii a přírodu, ale také příznivci turistických výšlapů nebo focení přírody, které v současné době díky digitálním fotoaparátům zažívá rozkvět.

Protože od letošního roku vede nová Ornitologická pozorovací stezka snad okolo toho nejlepšího co z přírody

v mikroregionu máme, bylo se opravdu na co dívat. Celkový počet zaznamenaných druhů se vyšplhal až na číslo 51. Potěšitelné je, že se začínají objevovat i druhy vzácnější. Z těch jsme si prohlédli vodouše šedé, vodouše kropenaté, 5 čápů černých,bekasínu, kulíky nebo slyšeli hlas ledňáčka. Svůj podíl na tom určitě má i neustále se zvětšující počet biotopů s vodními hladinami a litorály. Každý rok je však jiný a tak jsme nezaznamenali oproti loňsku volavky bílé nebo potápky roháče. I letos byly součástí celé akce ukázky odchytu a kroužkování ptáků, za což patří dík panu F.Bártovi z CHKO Železné Hory, který nám předvedl jednotlivé odchycené druhy a seznámil nás i s problematikou ochrany přírody.

celorepublikové otvírání přírody

Že příroda dokáže vnímavému člověku připravit nejedno příjemné překvapení, jsme se přesvědčili na příkladu pěnice černohlavé, kroužkované na loňském Vítání. Po překonání všech nástrah dlouhé cesty a návratu ze zimovišť byla letos opět odchycena na stejném místě.

Na kvalitě těchto akcí má delší dobu velice kladný vliv i fakt, že pozorované druhy přestávají dodržovat únikové vzdálenosti a v mnoha případech nás pustí i dosti blízko. Snad nejvíce se to projevuje u pochopů. Nejenom , že to přidává na atraktivitě exkurzí, ale svědčí to i o tom, že zde zvířata nemají špatnou zkušenost s lidmi.

O dva týdny později se uskutečnila další akce, tentokráte Na kole od rybníka k rybníku, po zdejší Haberské rybniční soustavě. Ve zdejších našich malých Jižních Čechách jsme v pohodovém tempu přerušovaném zastávkami na pozorování na hrázích jednotlivých rybníků a svačinou , navštívili během třech hodin osm rybničních hladin. Cesta vedla zajímavým prostředím a tak než jsme se nadáli, byli jsme na konci ,opět v Jiříkově. Každý tak mohl být na oběd již doma.  

I když  se obě exkurze do přírody vydařily a nikdo snad nelitoval, je neustále co zlepšovat. Od letošního roku využíváme k pěšímu vítání Ornitologickou pozorovací stezku, kterou jsme mohli otevřít díky ochotě vlastníků, kteří nám pozemky dlouhodobě pronajali nebo alespoň dali souhlas k užívání, za což jim patří samozřejmě poděkování. Odpadá tím nepohodlné chození ve vysoké trávě. Zůstalo již tak pouze několik míst, které bude možné překlenout lávkou nebo vysekat pěšinu, aby se příště celá trasa dala pohodlně projít v plátěnkách i za rosy.

Co nového o přírodě Haberska na internetu?

Vše co se již do tohoto zpravodaje nevejde. Mimo jiné zde najdete aktuální seznam zdejšího pozorování vzácnějších druhů ( Lovy beze zbraní ),řadu fotografií se zdejší přírody i rozšířený článek z Vítání ptačího zpěvu o seznam všech druhů, které jsme pozorovali nebo byli kroužkovány.

Jaroslav Rychlý

OK Vysočina

olavka popelavá v mikroregionu Habry sice nehnízdí , přesto ji zde můžeme prozatím pravidelně pozorovat.

olavka popelavá v mikroregionu Habry sice nehnízdí , přesto ji zde můžeme prozatím pravidelně pozorovat.

 

Naše sdružení působí v severní části okresu Havlíčkův Brod konkrétně v mikroregionu Habry. V tomto článku se pokusíme přiblížit ponejvíce tu část naší činnosti jejíž prostřednictvím můžeme zdejší přírodě pomoci snad nejvíce . Od samého vzniku našeho spolku se snažíme nejenom chránit poslední zbytky zdejší přírody , ale hlavně vytvářet takováto místa nová . Naše působení ve zdejší většinou zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině může na první pohled vypadat  jako nevýhoda , ale opak je pravdou . Takováto krajina působí jako výzva a o provádění těchto změn si přímo říká . A jak si tedy vedeme ?

K letošnímu roku má Ornitologický klub Vysočina dlouhodobě a bezplatně pronajato již 46 ha. krajiny ve třech katastrálních územích,celkem od třech majitelů . Všude bylo bez problémů dosaženo shody mezi ochranou přírody a hospodářským využitím vlastníky pozemků. Na příhodných místech zde zřizujeme vodní nádrže pro obojživelníky,chrání se některé doupní stromy,na vhodná stanoviště se vysazují ohrožené druhy rostlin.Přes takto přírodě vrácené lokality jsme zhotovili i naučnou stezku s lávkami a informačními tabulami.Je zde pravidelně pořádáno Vítání ptačího zpěvu a podzimní Ptačí festival.Na dalších  několika hektarech provádíme každoročně udržovací práce(vysíkání luk ,výsadba rozptýlené zeleně apod.) 

Podíváme-li se jak dál, tak prioritou pro nás určitě zůstává již zmíněné zvyšování počtů přírodních území ve zdejší krajině .K podepsání je připravena smlouva na pronájem dalších pozemků. Přibyla i další lokalita, která bude z důvodu výskytu ohrožených rostlin vyžadovat pravidelnou péči. I nadále pro nás bude aktuální odkup pozemků .Prozatím měli všichni majitelé , kteří nám nabídli odkup , tyto parcely hluboko v lánu , tudíž bez možnosti přístupu nebo byly příliš daleko . Snad budeme mít v budoucnu více štěstí . Na závěr povídání o našich přírodních lokalitách však zbývá napsat to nejdůležitější.Vlastnická nebo dlouhodobá nájemní práva k části krajiny dostávají zájemce o ochranu přírody do tolik potřebné rovnocenné pozice s ostatními vlastníky nebo nájemci (zemědělci ,myslivci ,rybáři) a vracejí je do hry o rozhodování o budoucnosti přírody.To by tedy byly přírodní lokality  . Nyní změníme téma a podíváme se co zajímavého nám přinesly letošní lovy beze zbraní .Tedy pozorování a určování ptačích druhů, další naše činnost která se nám zde podařila zpopularizovat.

K nejvzácnějším pozorováním za minulý půlrok určitě patří kriticky ohrožený morčák velký , chřástal malý a orlovec říční . Tato tři pozorování pochází z Jiříkovského rybníka . Celosvětově ohrožený orel mořský se vyskytoval po celý rok v počtu až třech jedinců . Charakteristický daleko slyšitelný hlas prozradil dva samce chřástala polního v rezervaci Havranka . ( Taktéž celosvětově ohrožený druh. ) Ostříž lesní byl koncem léta pozorován nad Kamenem a Habry . Další vzácný dravec pilich byl zastižen v polích pod Tisem a čistě bílé káně ve společnosti dvou skupin se 17 a 40 normálně zbarvenými jedinci protahovalo koncem listopadu u Jiříkova .

Pozorování pravidelně uveřejňujeme na internetových stránkách.Vzniká tak zdejší vždy aktuální přehled výskytu ptačích druhů.Data jsou poskytována i do evidence pozorování celé Vysočiny a ta nejvzácnější i do celorepublikové evidence.

Přiloženými fotografiemi se ještě nakonec ohlédneme za posledním Vítáním ptačího zpěvu a ukončením ochranářské sezóny s opékáním špekáčků .

Poslední zamyšlení nad přírodou 

Blížící se tajemný zimní slunovrat přináší již od věků konec jednoho starého časového období  a začátek nového . Hnací silou a ukazatelem tohoto dění je sluneční kotouč , jenž se začne za několik dní konečně odpoutávat od zemského horizontu výš a výš a prodlužovat nám den . Pro celou přírodu a tedy i člověka to bude opět po delší době znamenat pozvolný příchod světla a nového života .

I když chlad a zima svoji sílu teprve většinou ukáží , představa hluboce spící přírody je nereálná . Stačí se jenom podívat na zvětšené pupeny některých keřů a stromů . V zimě jakoby nic vyvádí svoji drobotinu malí lesní pěvci křivky . S námluvami a hnízděním začínají mnozí dravci a sovy . A což teprve malí zajíčci ledňáci . Pokud tedy nemáte rádi tu pravou zimu a čekání na jaro se vám zdá nekonečně dlouhé , nemusíte zoufat . Nový život si již cestu našel . Stačí se jenom okolo sebe pozorně dívat a zima hned lépe uteče .